|
|
Využití kvasinkového isogenního systému pro studium interakcí proteinu IFI16 s DNA
Kratochvilová, Libuše ; Šedrlová, Zuzana (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vazbou interferonem gama indukovaného proteinu 16 (IFI16) k sekundárním lokálním strukturám G-kvadruplexu (G4) a jeho mutacím v jednohybridním kvasinkovém systému (Y1H). Protein IFI16 v buňce rozpoznává vlastní a cizorodou nebo poškozenou DNA, podílí se na tvorbě inflamazomu a indukuje expresi interferonu typu I (IFN-I). Rovněž má podíl na regulaci transkripce a restrikci virové infekce. Bylo prokázáno, že protein IFI16 se preferenčně váže ke strukturám G-kvadruplexů a je schopen je touto vazbou stabilizovat. G-kvadruplexy jsou řazeny mezi nekanonické struktury DNA a RNA tvořené sekvencemi bohaté na G. Snadno jsou tvořeny za fyziologických podmínek a nachází se v řadě významných regulačních strukturách genomu jako jsou telomery nebo promotory onkogenů. Jsou také součástí řady virových genomů. To z nich dělá vynikající potenciální cíle při léčbě nádorových a virových onemocnění. V první experimentální části práce byly připraveny nové reportérové kmeny kvasinek S. cerevisiae metodou Delitto Perfetto, které se lišily pouze v sekvenci s potenciálem tvorby G-kvadruplexu, které byly navrženy a analyzovány programem DNA Analyser. Správnost vkládaných sekvencí byla ověřena PCR a Sangerovým sekvenováním a srovnáním s dodanými sekvencemi oligonukleotidů programem Blast. V druhé části práce byly nově připravené kmeny transformovány vektory pro expresi proteinů p53, IFI16 a posuzován vliv vazby IFI16-G4 na expresi reportérového genu ve spojitosti s nádorovým supresorem p53 s využitím luciferázových reportérových testů. Vyhodnocení proběhlo na základě statistické analýzy velikostí účinků získaných po normalizování signálu luminescence na optickou hustotu kultury při vlnové délce 600 nm. Ze získaných výsledků vyplývá, že protein IFI16 má různý vliv na trans-aktivační potenciál nádorového supresoru p53 v závislosti na vazbě k vznikajícím strukturám v blízkosti promotoru genu, a že k úspěšnému vytvoření G-kvadruplexu bylo třeba dosáhnout prahové hodnoty G4Hunteru skóre alespoň 1,591 a zohlednit potenciál dané sekvence formovat úspěšně alespoň 2 G-tetrády.
|
|
|
Vliv přidaných sacharidů na kvalitu cereálního kvasu a kvasového chleba
Stoklásková, Olga ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat vybrané chemické, senzorické a reologické změny vlastností kvasových chlebů při přídavku konkrétních sacharidů do jejich těsta. V teoretické části jsou rozebírány procesy, nastávající za daných podmínek během zpracovávání, zrání a kynutí kvašených těst; jsou charakterizovány zkoumané cukry a diskutován jejich vliv na kvasové výrobky, plynoucí z dosavadních výzkumů. Experimentální část je zaměřena na dílčí měření vybraných parametrů, ovlivňující jakost cereálního výrobku a tím i jeho tržní poptávku. Maximálního možného objemu bochníku a současně nejměkčí střídy je dle analýzy možno dosáhnout obohacením těsta o nízké koncentrace medu. Vyšší přídavky řepného cukru zvyšují nejvýznamněji celkovou kyselost těsta, sladová moučka oproti tomu propůjčuje chlebu jemné, nasládlé aroma v důsledku inhibice produkce kyseliny octové v průběhu fermentace. Nižší koncentrace acetátu a současný vyšší obsah zbytkových cukrů je bohužel faktor zhoršující mikrobiální stabilitu chleba po upečení.
|
|
|
Srovnání pivovarských a vinných kmenů kvasinek v různých fermentačních podmínkách
Ryšavý, Daniel
Diplomová práce na téma Srovnání pivovarských a vinných kmenů kvasinek v různých fermentačních podmínkách byla vypracována na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v letech 2019/2020. Diplomová práce pojednává o taxonomii a vlastnostech kvasinek, dále o jejich využití a zaměřuje se především na pivovarské a vinné kvasničné kmeny. V praktické části byly hodnoceny a porovnávány analytické parametry u sladiny prokvašené vybranými pivovarskými a vinnými kmeny kvasinek. U těchto kvasinek byl také hodnocen jejich vliv na senzorickou kvalitu vyrobeného piva.
|
|
|
Využití kvasinkového isogenního systému pro studium interakcí proteinu IFI16 s DNA
Kratochvilová, Libuše ; Šedrlová, Zuzana (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vazbou interferonem gama indukovaného proteinu 16 (IFI16) k sekundárním lokálním strukturám G-kvadruplexu (G4) a jeho mutacím v jednohybridním kvasinkovém systému (Y1H). Protein IFI16 v buňce rozpoznává vlastní a cizorodou nebo poškozenou DNA, podílí se na tvorbě inflamazomu a indukuje expresi interferonu typu I (IFN-I). Rovněž má podíl na regulaci transkripce a restrikci virové infekce. Bylo prokázáno, že protein IFI16 se preferenčně váže ke strukturám G-kvadruplexů a je schopen je touto vazbou stabilizovat. G-kvadruplexy jsou řazeny mezi nekanonické struktury DNA a RNA tvořené sekvencemi bohaté na G. Snadno jsou tvořeny za fyziologických podmínek a nachází se v řadě významných regulačních strukturách genomu jako jsou telomery nebo promotory onkogenů. Jsou také součástí řady virových genomů. To z nich dělá vynikající potenciální cíle při léčbě nádorových a virových onemocnění. V první experimentální části práce byly připraveny nové reportérové kmeny kvasinek S. cerevisiae metodou Delitto Perfetto, které se lišily pouze v sekvenci s potenciálem tvorby G-kvadruplexu, které byly navrženy a analyzovány programem DNA Analyser. Správnost vkládaných sekvencí byla ověřena PCR a Sangerovým sekvenováním a srovnáním s dodanými sekvencemi oligonukleotidů programem Blast. V druhé části práce byly nově připravené kmeny transformovány vektory pro expresi proteinů p53, IFI16 a posuzován vliv vazby IFI16-G4 na expresi reportérového genu ve spojitosti s nádorovým supresorem p53 s využitím luciferázových reportérových testů. Vyhodnocení proběhlo na základě statistické analýzy velikostí účinků získaných po normalizování signálu luminescence na optickou hustotu kultury při vlnové délce 600 nm. Ze získaných výsledků vyplývá, že protein IFI16 má různý vliv na trans-aktivační potenciál nádorového supresoru p53 v závislosti na vazbě k vznikajícím strukturám v blízkosti promotoru genu, a že k úspěšnému vytvoření G-kvadruplexu bylo třeba dosáhnout prahové hodnoty G4Hunteru skóre alespoň 1,591 a zohlednit potenciál dané sekvence formovat úspěšně alespoň 2 G-tetrády.
|
|
|
Využítí kvasinkových kmenů při výrobě piva
Süss, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá tématem využití kvasinkových kmenů při výrobě piva. V první půli bakalářské práce je uvedena stručná výroba piva, jeho nutriční hodnoty, složení, i suroviny potřebné k jeho výrobě, jmenovitě použití sladu, chmele , vody a kvasinek. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na obecný popis kvasinek, jejich rozmnožování a důležitost v potravinářském průmyslu. Po obecném popisu je práce zaměřena přímo na charakteristiku kmenů kvasinek používaných pro svrchní i spodní kvašení, které jsou dostupné v České republice i v zahraničí. V dalším bodě je podána charakteristika látek, které mohou negativně ovlivňovat dynamiku a průběh kvasného procesu. Jsou zde popsány také nežádoucí druhy kvasinek, které se při nedodržení správného postupu mohou vyskytnout v procesu kvašení a měnit kvalitativní a senzorické vlastnosti piva.
|
|
|
Vliv kvasinkové mikroflóry na finální jakost vína
Machalínková, Tereza
Tato diplomová práce se zabývá vlivem kvasinek na finální fázi vína, skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám samotnými kvasinkami, jejich popisem, výživou, nejdůležitějšími kvasinkami pro výrobu vína, způsoby fermentace a vlivy, které působí na kvasný proces. V druhé části se věnuji úpravě moštu pro optimální fermentaci, zde se zabývám sířením moštu a způsoby odkalování. V další části se věnuji chemickým reakcím během kvašení, složení vína a v poslední části popisuje školení a zrání vína. V praktické části se věnuji výrobě vína z odrůdy Rulandské bílé a jeho následnými analytickými rozbory, stanovením jednotlivých prvků jako je alkohol, glukóza, fruktóza, glycerol a celkový obsah kyselin. V poslední fázi se věnuji vyhodnocení jednotlivých rozboru a diskuzi.
|
|
|
Identifikace kvasinek rodu Saccharomyces z listů, bobulí a moštu révy vinné
Škodová, Anna ; Štros, Michal (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací kvasinek rodu Saccharomyces z listů, bobulí a moštu bílého vína použitím metody PCR-RFLP. Je zde popsáno získávání čistých kultur kvasinek, izolace DNA, amplifikace charakteristických úseků DNA metodou PCR, štěpení těchto úseků restrikčními endonukleázami a detekce výsledných fragmentů zónovou elektroforézou. Určení mikroorganismů a jejich zařazení do systému nám umožňují právě délky fragmentů a počty štěpných míst, které jsou charakteristické pro každý druh. V teoretické části této práci jsou uvedeny základní informace o kvasinkovitých mikroorganismech a metodách molekulární biologie sloužících k jejich identifikaci. Část práce je věnována zpracování hroznů vinné révy a výrobě bílého vína.
|
|
|
Vliv vybraných preparátů při technologii výroby bílého vína na jeho výslednou kvalitu
Žiška, Zbyněk
Tato diplomová práce skládající se z teoretické a praktické části, se zabývá vlivem kvasinkových preparátů na výslednou kvalitu vína. Literární část práce pojednává o kvasinkách, jejich stanovištích, vinařsky důležitých druzích, způsobech kvašení a o faktorech ovlivňujících fermentaci. Následně navazuje část zabývající se biochemií kvašení, látkovým složením vína a aromatickými látkami. Poslední část popisuje enzymatické preparáty sloužící pro hydrolýzu pektinů a glykosidických vazeb. V experimentální části práce pojednává o výrobě vína odrůdy Chardonnay. Následuje popis použitých analytických metod a vyhodnocení výsledků v podobě diskuze.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.